Australské podnebí je velmi horké, díky němuž je Austrálie nejsušší zemí světa. Celoroční průměr srážek je 51,5 mm. Proto je zde nutné zavlažování. Čím dále jsou viniční porosty od rovníku, tím chladnější je podnebí. Průměrná teplota je 18 stupňů Celsia v lednu. Na severu Austrálie je tropické podnebí a ve středu země pouštní. Proto je jedinou vhodnou oblastí pro vinařství jižní pobřeží a hornaté oblasti, kde je středomořské podnebí, které vínu nesmírně svědčí. Zde jsou hlavní tři zavlažované regiony, z nichž pocházejí téměř dvě třetiny úrody australských vín. První podmínkou k pěstování vína je dostatek kvalitní vody k zavlažování.  Zde vyvstávají problémy především se znečištěním řeky Murray, která představuje hlavní zdroj vody, a vysokou úroveň solí v podzemních pramenech. Dalším z vinařských rizik jsou například silné větry a jarní mrazy.

Půda je zde snadno průtočná, pískovcová či písčitá s trvalým zdrojem čerstvé vody v hloubce 2 m. Nacházejí se tu však i půdy jílovité a půdy s vápencovým podložím.

Nejvyšší podíl australského vína v exportu má suché bílé, červené a sladké víno. Nejpůvodnější australské víno je Shiraz. Jedná se o modrou odrůdu pěstovanou téměř ve všech vinařských regionech, především v oblastech Barossa Valley, McLaren Vale a Clare Valley.  Má hluboké aroma, které může připomínat borůvky, švestky či třešně. Je kořenitě sladké a má opulenci téměř jako portské víno. Nejušlechtilejší odrůdou je Cabernet Sauvignon. Má téměř černou barvu a silně koncentrovanou chuť černého rybízu, ostružin a moruší s lehkým mátovým tonem. Pěstuje se v oblastech Barossa Valley, Hunter Valley a Yarry Valley, kde má zřetelný eukalyptový nádech. Z červených vín se zde dále pěstuje Merlot, Cabernet Franc a Pinot Noir. Nejdůležitější bílou odrůdou Austrálie je Chardonnay. Jsou to špičková středně těžká vína, která mají aroma citrusových plodů. V teplejších oblastech jsou mnohem bujnější, zde je jejich chuť podobná například ananasům, banánům, melounu a papáje. Pěstuje se téměř všude, od Swan Valley přes Riverland až po jižní Tasmánii. Dalším z bílých odrůd je Semillon, který pochází z Bordeaux. Jedná se o suché, ušlechtilé, sladké víno.

Vinařství v Austrálii by se mohlo přirovnat k národnímu sportu: každý vinař se snaží vyhrát nějakou soutěž. To dělá australská vína jedinečnými. Dokonce má každý region své tradice týkající se konce vinobraní, o které má veřejnost takový zájem, že se musí účast potvrdit již mnoho měsíců předem.

 Barossa

Barossa je nejpopulárnější vinařskou oblastí Austrálie. Réva se zde pěstuje na rovinách ve výšce 240 až 300 m. Vládne zde horké a suché podnebí a stejně jako v ostatních oblastech celé Austrálie jsou tu nízké roční srážky. Vše zde začalo v polovině 19. století, kdy do Barossy přišli britští a slezští osadníci, kteří uprchli před náboženskou netolerancí v Prusku. Všichni pocházeli z vinařských kultur. Již v 70. letech 19.století se Barossa stala nejlepší oblastí australského vinařství. Půdy jsou zde rozlišné, od písčitých půd přes hlinité a jílovité až na červená terra rosa. Nejdříve se zde pěstovalo červené víno, po 2.světové válce však začalo množstevně dominovat víno bílé. Ze všech odrůd červených vín zde vyniká Shiraz, které nemá nikde ve světě konkurenci. Dále se zde z červených vín pěstuje Cabernet Sauvignon a Grenache. Bílá vína z Barossy jsou plná až delikátní, pokud se pěstují ve vyšší nadmořské výšce, mohou být kyselejší a svou chutí připomínat čerstvý salát. Z nich nejvýznamnější je Rhine Riesling, dále pak Chardonnay a Sémillon.

Každý víkend navštěvuje Barossu mnoho rekreantů, kteří zde hrají golf, tenis či kriket, a to v pozdním hodinách díky nemilosrdnému horku. Jejich oblíbenou denní činností je návštěva vinařských podniků. Víno je zde považováno za společenský nápoj, má se vychutnávat jeho jemnosti a zvláštnosti.