Francie

Celková rozloha vinic činí 860 000 hektarů, ročně se zde vypije 34,5 milionů hektolitrů vína, což znamená 57 litrů na osobu ročně.

Francie má přirozené podmínky pro pěstování vinné révy. Půdy jsou zde hlavně štěrkovité, vápencové, pískovité a jílovité. Vzhledem k rozloze této země mají vinařské regiony trochu rozdílné podmínky pro pěstování. Někde je nejistékontinentální počasí, převládá však středomořské mírné podnebí. Je zde poměrná vlhkost půdy s vynikající strukturou, která vytváří jedinečné podmínky pro růst révy. Z největších francouzských vinic můžeme uvést: Clos di Mesnil (Champagne), Coulée de Serrant (údolí Loiry), La Coume (Languedoc-Roussillon),Bordeaux, Burgundsko a Altenberg de Bergheim (alsaské grand cru).

Mezi nejlepší francouzská vína patří Champange, šumivé víno z nejsevernější francouzské oblasti. Dále sladká vína od Loiry, která jsou v mládí plná ovocných a květinových aromat a po dozrání překypují medem a sušeným ovocem. Dalšími z nich jsou: Pauillac, Sauternes, St-Émilion, Burgundské bílé a červené víno a Alsaský Ryzlink.

Nyní se zaměříme na klasifikaci a označování francouzského vína. Francie byla první, která zavedla systém kontroly původu a kvality půd. 
Appellation d’Origine Controlée (AOC) zahrnuje nejlepší francouzská vína. Znamená 28% z úhrnné produkce, 30% se vyváží a 70% se spotřebuje přímo ve Francii. Na etiketě se uvádí odkud víno pochází, odrůda hroznů, metody sběru a pěstitelské metody, minimální obsah alkoholu a kvalita produktu. To vše podle oficiální degustační stupnice. Někdy se tato kategorie rozděluje ještě do dalších subkategorií. 
Vin Délimité de Qualité Supérieure (VDQS) znamená 1,3% z úhrnné produkce. Zde vína podléhají stejným kontrolám jako u AOC, ale úhrnné vyprodukované množství může být vyšší a nevyžaduje se tak vysoký standart jako u třídy AOC. Dá se říci, že je to „ odrazový můstek“ pro vína, která mají ambice dostat se do kategorie AOC. 
Vin de Pays zabírá 13% z úhrnné produkce. Jejím cílem je zabránit rozmachu kvalitativně horších vín. Na etiketě se uvádí ročník výroby a jedna nebo dvě odrůdy révy. 
Vin de Table je nejobsáhlejší – 44,7% z úhrnné produkce. Jsou to skromná stolní vína určená ke skladování. Ne etiketě není povoleno uvádět ročník, region nebo názvy jednotlivých odrůd révy. Téměř všechno víno této kategorie se spotřebuje ve Francii.

V závěru můžeme s jistotou říci, že Francie je nezpochybnitelnou vládkyní vinné révy.

Hlavní vinařské oblasti Francie

Beaujolais
Tento region se nachází na jihu Burgundska, 400 km jihovýchodně od Paříže. Roste zde odrůda Gamay – fialově zbarvené jedinečné víno, které je intenzivní, ovocité, lehké a svůdné a vyrábí se ho zde značné množství. Tato oblast produkuje celkem dvakrát tolik vína než vlastní Burgundsko. Podnebí je zde ovlivňováno Atlantským oceánem a Středozemním mořem, je slunečné, a zároveň kontinentální. Podmínky pro pěstování vinné révy jsou zde výborné, až na občasné bouřky a s nimi spojené typické změny počasí. Víno zde roste v nadmořské výšce 150-550 metrů nad mořem. Krajina je zde kopcovitá. Půdy jsou především žulovité, občas bývají smíchány s pískem, jílem a břidlicí. V jižní oblasti Beaujolais jsou mnohá vápencová podloží, tudíž tam roste réva pro lehčí vína. Vín v klasifikaci AOC Beaujolais se zde ročně vyrobí průměrně 80 milionů lahví. AOC Beaujolais Villages se vyrábí 45 milionů lahví, je však kvalitnější. Mezi nejlepší výrobce oblasti Beaujolais patří Chateau de Jacques, jež zaobírá 27 hektarů. Poté Domaine Calot, kde je průměrný věk keřů 40 let a dokonce tam jsou i stoleté keře. Domaine de la Madone patří mezi výrobce ve Fleurii, kde jsou vína květinová a okouzlující. Dále pak Duboeuf, Jean-Marc Burgaud, Maison Mommessin a další. V severní části regionu leží deset„cru“, kde rostou vína pro AOC, mají zde nárok na vlastní apelaci a každá má vlastní charakter. Juliénas poskytuje značně kyselá vína a také pikantní. St-Amourje nejsevernější cru a jedná se o romantické víno. Fleurie je jedním z nejvonnějších a nejelegantnějších vín Beujolais, a proto je také jedním z nejdražších. Dalšími cru jsou například: Chiroubles, Morgon, Moulin-á-Vent a Régnié.

Bordeaux
Bordeaux je největším krajem na světě, kde se pěstuje lahodné víno. Rozkládá se na 120 000 hektarech a ročně vyprodukuje 6,5 milionů hektolitrů vína. Existuje zde 57 apelací, 12 500 pěstitelů, 57 družstev, 400 zprostředkovatelů a 130 překupníků. Panuje zde mírné a stabilní klima. Oblast se nachází blízko moře a ve své struktuře je protkána řekami. Léta a podzimy jsou spolehlivě teplé a slunečné, proměnlivé je počasí obvykle akorát v období června.  Zimy zde bývají mírné. Nadmořská výška je zde 0-100 metrů nad mořem. Půdy jsou tu různorodé, nejlepší z nich je vápencová plošina v St Émilionu a štěrkové půdy v Médoku a Graves. Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet franc a Petit Verdot jsou hlavními odrůdami pěstovanými v tomto regionu. Na severu řeky Gironde se dosud pěstuje ještě malé množství Malbecu. Zaměřme se na Bordeauxskou klasifikaci. Nejslavnější z nich je z roku 1855. Vztahuje se k červeným vínům z Médocu a ke sladkým bílým vínům ze Sauternes. Tento systém byl sestaven na základě Napoleona III.. Klasifikaci Graves z roku 1959 sestavilo INAO. Je v ní pouze jediná kategorie, a to cru classé Graves. Klasifikace Médoc Crus Bourgeois je poměrně nová. V jejím seznamu je 247 vinařství. V zásadě se týká usedlostí v některé z osmi apelací v Médoku, které nebyly roku 1855 zařazeny do klasifikace.

St-Emilion tvoří centrum bordeauxského regionu. Je to vnitrozemský a kopcovitý region, kde se nachází mnoho vinných sklepů. První zde pěstovali révu Římané. Jde o poměrně malé, ale často navštěvované území. Vína zdejší oblasti jsou lehká, elegantní a mimořádně jemná. Vyrábí se z odrůd Cabernet franc, Merlot a Cabernet Sauvignon. Mezi nejvýznamnější vína patří Chateau L’Angélus, Chateau L’Arrosée, Chateau Ausone a Chateau Cheval Blanc.

Médoc je poloostrov ležící západně od města Bordeaux. Protéká zde řeka Gironde. Vinice se rozkládají na 5000 hektarech. Půdy jsou zde štěrkové, vápencové a jílovité. Vína z této oblasti jsou zemité a drsné. Nedávno došlo ke zvýšení počtu keřů Merlotu a zlepšení vinařských technologií. Pěstují se zde typická vína pro Bordeaux.

Haut-Médoc je situován v jižní polovině Médoku. Patří do klasifikace AOC. Je zde šest apelací – St-Estéphe, St-Julien, Moulis, Pauillac, Margaux a Listrac. Vyrábí se zde suchá červená vína, která se vyznačují hroznovou štědrostí, mají silnou strukturu a jsou středně plná až plná. Sídlí zde pět usedlostí ze klasifikace z roku 1855.

V Margaux se réva pěstuje na 1 400 hektarech. Je zde štěrkovitá půda s nízkým obsahem jílu, která je naprosto vhodná pro růst odrůdy Cabernet Sauvignon. Víno je delikátně hutné a vonné s jemnou strukturou taninů. Z červených vín se tu dále pěstuje Merlot, Cabernet franc a Petit Verdot. Tato vína se často popisují jako „ženská“.

Graves
Pro tento region jsou typické rodinné usedlosti, které nemají takový příliv investic jako mají například severní francouzské oblasti. To však neubírá vínům z Graves na jejich kvalitě. Dokonce je Graves stále na vzestupu. Půdy jsou zde štěrkovité, vápencové, jílovité a písčité. Vyrábějí se tu především klasická červená vína, avšak také různá suchá bílá. Mnohá z nich patří do klasifikace AOC, plocha vinic vynášející révu pro tato vína má rozlohu 2 500 hektarů (z toho modré hrozny zabírají zhruba 1 900 hektarů). Směsi červených vín, které se zde vyrábějí, jsou ovocité a měly by se pít čtyři až pět let po sklizni. Obsahují čím dál větší množství Merlotu.  Dalším z červených vín je Cabernet Sauvignon. Réva, rostoucí na dalších 800 hektarech, je pro suché bílé Graves. Dozrává v sudech. Je řízné, svěží, aromatické, polosuché anebo hutné.  Mezi bílá vína z této oblasti patří také Sauvignon Blanc, Sémillon, Muscadelle a Cabernet franc. Z pozdně sklizených hroznů se vyrábí sladké Graves Supérieur. Tuto oblast však trápí problémy, a to především s bílým vínem.  Ztrácí svou originalitu, což je mnohým odborníkům záhadou, neboť právě této oblasti mohou leckteré vinařské regiony závidět zemědělské podmínky a používanou vinařskou technologii. Přesto nejsou bílá vína z Graves laciná, jsou jemná a elegantní.

Cotes du Rhone
Region Cotes du Rhone se nachází v oblasti řeky Rhony. Nadmořská výška se tu pohybuje v rozmezí od 0 do 450m. Čím výše víno roste, tím později dozrává. Kromě vinic jsou zde mnohá levandulová pole, olivové ráje a křovinaté porosty uprostřed kamenitých ploch. Klima je zde čistě středomořské, které se vyznačuje horkými a suchými léty a pravidelnými zimními dešti. Vinice jsou zde ohrožovány prudkými změnami počasí. Je zde studený vítr mistral, který může révu zbavit listí, letorostů i plodů. Z tohoto důvodu se kolem vinic vysazují topoly a cypřiše, které víno před větrem chrání. Dalším vinařským rizikem jsou zde plísňová onemocnění a kroupy. Roční průměr dešťových srážek zde činí 600-650mm. Půdy jsou zde především vápencové, jílovité, břidlicovité a žulové. Cotes du Rhone je rájsměsných vín. Červená vína jsou vynikající. Nadvládu zde má víno Grenache, dále pak Cinsault a Syrah, která patří do klasifikace AOC.  Bílá vína se stále zlepšují, nejlepším z nich je je Viuex Manoir du Frigoulas, dále Grenache blanc a Clairette. Vyjímečně dobrá vína jsou růžová. Jsou to svěží suchá vína hroznové chuti, mezi které patří Grenache, Bourboulenc a Cinsault.

Chablis
Chablis leží na severu Burgundska, 180 km od Paříže. Důležitým vinařským regionem je už 1400 let. Zpočátku se zde pěstovalo hlavně pro zásobení Paříže. Chablis se nachází v departementu Yonne, jehož velká část tvořila kdysi součást území staré provincie. Je zde 40 000 hektarů vinic. Podnebí zde vládne polokontinentální, Atlantský oceán zde má minimální vliv. Každoročně jsou zde horká a slunečná léta, vlhká jara a chladné zimy. Největším vinařským rizikem jsou zde bouřky přinášející krupobití a jarní mrazy. Půdu zde tvoří kimeridžský vápenec.  Víno Chablis je tvrdé a vyvolává představu minerálů,  kamenů a zeleného sena. Nejvýznamnější víno této oblasti je Chardonnay, které čerpá z vápencové půdy výraznou chuť a vůni. Premier Cru Chablis jsou vína, která vykazují štiplavost, sklovitost a téměř až tvrdost. Grand Cru Chablis má výraznou a silnou chuť. Je o něco lepší než vína Premier Cru Chablis. Tato vína se skladují ideálně až 10 let, mají nejkomplexnější a nejvýraznější chuť z celého regionu. Mezi nejlepší výrobce této oblasti patří Domaine Billaud-Simon, který zabírá 20 hektarů půdy. Produkuje vína premier a grand cru. Tato vína jsou významná svou čistotou a minerální komplexitou. Dalšími významnými výrobci jsou například Domaine Leroche, Domaine Louis Michel, Domaine Jean-Paul &Benoit Droin a další.

Chateauneuf du Pape
Z tohoto regionu pocházejí nejlepší rhonská vína. Své pojmenování region získal podle místa letního sídla papeže, které bylo vybudováno ve 14. století.  Liší se zde půdy, velikost, typ a hloubka zasazení a výskyt kamení, tím pádem zde vznikají vína rozmanitá. Celkem se tu pěstuje 13 odrůd vína. Vinice zde zabírají 3200 hektarů a ročně se vyrábí 100 000 hektolitrů vína. Jak už jsme dříve zmínili, půdy jsou zde především kamenité. Vyskytují se zde velké hladké oblázky zvané galets roulés, které zadržují teplo a díky nim může réva plně dozrát a nabýt silnou vůni. Můžeme tu najít i půdu písčitou a jílovitou. Vína z tohoto regionu jsou velmi ohnivá a kořenitá.  Bývají sladká a hladká, plná letního slunce a jemných tříslovin s minerálními podtóny na závěr. Dříve zde dominovalo víno Grenache, teď je spíše na sestupu, a to především díky nástupu vín Syrah a Mourvédre. Dobře hodnocena jsou i vína Cinsault, Counoise a Terret noir. Nyní nastupuje používání dubových sudů pro dozrávání vín a také se zvyšuje poptávka po speciálních cuvée, což jsou vína staré révy a dále pak po méně tradičních směskách, která mají většinou vysoký podíl Syrahu. Po dobu sklizně se odděluje 5 až 20% pro produkty AOC. Bílá vína jsou kvalitní, plná a svěží. Například bílé víno Chateauneuf, což je směs 4 odrůd, je plné a ovocité s jemným květinovým buketem.

Languedoc Roussillon
Region Languedoc-Roussillon se nachází na jihu Francie, je to největší vinařská oblast Francie. Ze severu je ohraničený Alpami a Francouzským středohořím, z jihu Středozemním mořem. Nadmořská výška je 0-500 metrů nad mořem. Vinice zde leží na 26 000 hektarech půdy. Nalezneme tam horské hřebeny i ploché a vyprahlé pobřežní pláně. Vinohrady jsou tvořeny řídce vysázenými nízkými keříky. Klima je zde středomořské, léta jsou tudíž horká a suchá a v zimě naopak hodně prší. Dešťových srážek tu spadne 500-700 mm ročně. Větry sem vanou dvojího druhu – studené z Alp a vlhké a teplé od moře. Mořský vítr občas způsobuje hnilobu, jinak jsou tu však podmínky pro růst révy výborné. Půda je bohatá, většinou kamenitá, břidlicovitá či vápenitá. Nyní zmíníme významné vinohradnické oblasti nacházející se v tomto regionu. První z nich je Costiéres de Nimes, kde se vyrábí především Grenache, Syrah a Carignan, což jsou červená vína a z bílých vín to je Grenache blanc. Další jedinečnou oblastí je Coteaux du Languedoc, které zaobírá 15 000 hektarů osázených révou. Rysem zdejší krajiny jsou řídké,kamenité, rozmarýnem a tymiánem porostlé garrigue. Pěstují se bílá, červená i růžová vína. Minervois je oblast, ze které pocházejí plná, hutná a dlouholetá vína, z červených to jsou Syrah, Carignan a Cinsaut, z bílých pak Marsanne, Roussanne a Bourbolenc.

Sancerre 
Oblast Sancerre je lokalizována v centrální Loiře. Naproti Sancerre nalezneme Pouilly-Fumé. Nachází se navíc v blízkosti Chablis. Nejznámějším městem této oblasti je Orléans, které v roce 1429 osvobodila Jana z Arku a dále pak město Bourges, ležící na jihu této vinařské oblasti. Vládne tu kontinentální počasí, léta jsou zde kratší a teplejší, zimy naopak delší a chladnější. Sklizeň je zde díky tomu nepravidelná. Hrozbou pro zdejší  vinaře jsou jarní mrazy a krupobití. Půda je zde jílovitá, křemenitá, písčitá a vápencová a je na ní vrstva štěrku a pazourkových oblázků. Některá místa zde obsahují kimmeridžský jíl, což vínům dává výraznější chuť a vůni a jsou značně silnější. Sancerre patří do klasifikace AOC. Je rozděleno do čtrnácti obcí. Vína odtud jsou řízná, suchá a štiplavá s pronikavou chutí i aromatem červeného rybízu, angreštu a někdy i citrusových plodů. Je zde 2600 hektarů vinic. Hlavní odrůdou je zde Sauvignon blanc. Také se zde lisuje malé množství červeného a růžového Pinot noir. Mezi vedlejší odrůdy tohoto regionu můžeme zařadit Chasselas, Pinot blanc, Pinot gris, Gamay, Chenin blanc a Cabernet franc. K vinicím s nejlepší pověstí v tomto regionu patří Clos Beaujeu, Clos du Paradis a Les Monts Damnés.

Alsasko
Alsasko je krajina požehnaná dokonalými podmínkami pro produkci vína: sluneční svit, suché počasí a úrodná půda. První kdo začal pěstovat víno v Alsasku byliŘímané během dobývání tohoto území. Na konci prvního tisíciletí zde bylo již 160 vinařství. Ve středověku patřila Alsaská vína k těm nejproslulejším a nejdražším v celé Evropě. Již v počátcích si místní vinaři stanovovali velmi vysoké standardy pro produkci a výběr, za účelem ochrany reputace Alsaských vín. Naneštěstí v 17 století, válka, drancování a mor zničili prosperitu Alsaska a zdecimovali místní populaci. Následující dvě století přinesla pouze strasti a zpustošení. Od roku 1870 do 1918 bylo Alsasko pod nadvládou Německa. Produkce vína začala opět až po první světové válce. Začala se zde opět pěstovat tradiční vína a Alsasko také převzalo tzv. AOC systém, který byl poprvé představen v jiné části Francie. Tato pravidla pro dodržení kvality vína byla později roku 1945 upravena, přičemž vymezila region produkce a striktně definovala produkční metody. Roku 1962 Alsasko obdrželo ocenění kvality AOC od Institutu National des Appellations d´Origine, které bylo následováno dvěma nominacemi: AOC Alsace Grand Cru v roce 1975 a AOC Crémant d´Alsace v roce 1976. Alsasko je od oceánského vlivu chráněno Vosgeskými horami, prší zde nejméně z celé Francie (400-500 mm za rok) a využívá vnitrokontinentálního klimatu – slunečné, teplé a suché. Toto klima je vhodné pro pomalé a rozsáhlé zrání hroznů, které dodává vínu elegantní a komplexní aroma. Geologické složení Alsaska tvoří mozaika ze žuly, vápence, ruly, břidlice a pískovce. Takto pestrá půda přináší to nejlepší v každé odrůdě vína. Vinice se rozkládají na 100 km od severu po jih podél podhůří Vosageských hor ve výšce 200 – 400m, zabírající 14 000 hektarů produkce. Dnes se průměrná produkce Alsaského vína pohybuje kolem 150 miliónů lahví za rok. Dvě třetiny Alsaských vín jsou prodány ve Francii a třetina se vyváží a to především po Evropě. Alsaská vína jsou nesporně leaderem mezi kvalitními bílými víny na domácím trhu a představuje skoro 40% domácí spotřeby.

Údolí Loiry
Největší vinařský region se nalézá právě v údolí řeky Loiry. Táhne se od Francouzského středohoří až po ústí řeky do Atlantiku. Vinice se zde rozkládají na 50 000ha na svazích, které jsou obráceny ke slunci a proto nabízí nejlepší podmínky pro zrání hroznů. Tato oblast je větší než oblast Bordeaux i údolí Rhony. Důkazy o tom, že se zde pěstovalo víno, pochází z 5. Století našeho letopočtu. V 11. Století si místní vína oblíbili Holanďané, kteří je po toku řeky a Atlantiku převáželi do své země. Velice populární byla i vína Poitou a Anjou a to v Anglii, ale jejich sláva byla oslabena vínem Bordeaux. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlou oblast, půdní složení je zde velice rozmanité. I klimatické podmínky se zde velice často mění a proto jsou rozdíly mezi jednotlivými ročníky poměrně velké na rozdíl od vín z jižních oblastí.  Mezi místní pěstované odrůdy lze zařadit Muscadet, Cabernet, Sauvignon nebo Gamay, což jsou vína oblíbená hlavně v Paříži. Kvůli velkému odbytu těchto vín, se ale stále výrobcům nedaří dosáhnout vytoužené kvality místních vín.  Přesto se zde vyrábí jedinečná vína, která se vyrábí především z odrůd Chenin, Cabernet Franc a Sauvignon Blanc.

Burguňsko
V Burgundsku hrají závažnou roli především půdní faktory (převládá vápencová půda, občas jíl, žula a písek), protože na malém prostoru se zde nachází několik rozdílných terroir, což se potom odráží na chuti jednotlivých vín. Klima je zde teplé a suché a zimy jsou studené. Burgundsko je oblastí s nejlepšími odrůdově čistými víny, u kterých se místní výrobci snaží zajistit především výraz terroir. Obě nejvýznamnější odrůdy tohoto regionu významně reagují na vlivy spojené s terroir. Jedná se o odrůdu Pinot noir a Chardonnay. Modré Pinnot noir se v Burgundsku pěstuje již od 4. století n.l. a je to velice náročná a problematická odrůda, která je velmi náchylná na jarní mrazíky. Aby dávala dobré hrozny, musí mít dlouhé a hlavně vyrovnané vegetační období a může jí uškodit vlhko i vedro. Typů vín vyráběných z odrůdy Pinor noir je velké množství, přičemž záleží především na terroir a schopnosti výrobců. Bílé Chardonnay se do Burgundska dostalo až v 16. století. Na rozdíl od Pinot noir je Chardonnay nenáročné na péči a je méně náchylné na virová a plísňová onemocnění. Je ale též ohroženo pozdními mrazíky kvůli brzkému rašení. Vína vyráběná z Chardonnay jsou zlatavá, kořeněná s mimořádnou šířkou, ale pomocí moderní, reduktivní přípravy lze vyrobit i svěží, ovocná vína.

Korsika
Korsika neboli ostrov krásy, je nejstarší světovou oblastí, kde se pěstuje vinná réva. Již před 6000 lety zde rostla jako planá. S jejím pěstováním zde začali Řekové kolem roku 565 př.n.l. Kolem roku 1020, poté co jí Pisa prodala Janovu, si janovští obchodníci vytvořili monopol na korsické víno a tak se pěstování vinné révy stalo nejdůležitějším hospodářským odvětvím ostrova. I po prodeji Korsiky Francii obchod s vínem vzkvétal. Napoleon Bonaparte zajistil ostrovanům právo k prodeji vína bez odvodu daní a tak kolem roku 1850 bylo na Korsice vinnou révou pokryto 20 000 hektarů půdy a tři čtvrtiny obyvatel se jejím pěstováním živilo. Pak ale Korsiku zasáhly tři velké rány -  révokaz, který vinice zpustošil, první světová válka, ve které zahynula velká část mužské populace a nakonec migrace obyvatelstva na pevninu. Nová generace vinařů se zaměřila spíše na kvalitu vín než na kvantitu a zároveň Evropská unie zavedla program vyklučení vinic. Proto také kleslo množství produkce o 80%, ale na druhé straně z nynějších celkových 7000 ha je 3100 s klasifikací AOC. Červená vína zde tvoří 50% produkce, bílá 10% a růžová 40%. Půdní složení je představováno břidlicí, rulou, písčitým slínem, jílem a žulou. Ostrov přes den akumuluje sluneční žár, který pak v noci vyzařuje. Letní horka ovlivňuje teplý a vlhký středomořský vítr. Na ostrově se pěstuje cca 20 různých odrůd, ale mezi ty nejvýznamnější patří bílý Vermentino, modré Nielluccio a Sciacarello.