Celková rozloha vinic činí 860 000 hektarů, ročně se zde vypije 34,5 milionů hektolitrů vína, což znamená 57 litrů na osobu ročně.

Francie má přirozené podmínky pro pěstování vinné révy. Půdy jsou zde hlavně štěrkovité, vápencové, pískovité a jílovité. Vzhledem k rozloze této země mají vinařské regiony trochu rozdílné podmínky pro pěstování. Někde je nejisté kontinentální počasí, převládá však středomořské mírné podnebí. Je zde poměrná vlhkost půdy s vynikající strukturou, která vytváří jedinečné podmínky pro růst révy. Z největších francouzských vinic můžeme uvést: Clos di Mesnil (Champagne), Coulée de Serrant (údolí Loiry), La Coume (Languedoc-Roussillon), Bordeaux, Burgundsko a Altenberg de Bergheim (alsaské grand cru).

Mezi nejlepší francouzská vína patří Champange, šumivé víno z nejsevernější francouzské oblasti. Dále sladká vína od Loiry, která jsou v mládí plná ovocných a květinových aromat a po dozrání překypují medem a sušeným ovocem. Dalšími z nich jsou: Pauillac, Sauternes, St-Émilion, Burgundské bílé a červené víno a Alsaský Ryzlink.

Nyní se zaměříme na klasifikaci a označování francouzského vína. Francie byla první, která zavedla systém kontroly původu a kvality půd.
Appellation d’Origine Controlée (AOC) zahrnuje nejlepší francouzská vína. Znamená 28% z úhrnné produkce, 30% se vyváží a 70% se spotřebuje přímo ve Francii. Na etiketě se uvádí odkud víno pochází, odrůda hroznů, metody sběru a pěstitelské metody, minimální obsah alkoholu a kvalita produktu. To vše podle oficiální degustační stupnice. Někdy se tato kategorie rozděluje ještě do dalších subkategorií.
Vin Délimité de Qualité Supérieure (VDQS) znamená 1,3% z úhrnné produkce. Zde vína podléhají stejným kontrolám jako u AOC, ale úhrnné vyprodukované množství může být vyšší a nevyžaduje se tak vysoký standart jako u třídy AOC. Dá se říci, že je to „ odrazový můstek“ pro vína, která mají ambice dostat se do kategorie AOC.
Vin de Pays zabírá 13% z úhrnné produkce. Jejím cílem je zabránit rozmachu kvalitativně horších vín. Na etiketě se uvádí ročník výroby a jedna nebo dvě odrůdy révy.
Vin de Table je nejobsáhlejší – 44,7% z úhrnné produkce. Jsou to skromná stolní vína určená ke skladování. Ne etiketě není povoleno uvádět ročník, region nebo názvy jednotlivých odrůd révy. Téměř všechno víno této kategorie se spotřebuje ve Francii.

V závěru můžeme s jistotou říci, že Francie je nezpochybnitelnou vládkyní vinné révy.

Hlavní vinařské oblasti Francie

Beaujolais

Tento region se nachází na jihu Burgundska, 400 km jihovýchodně od Paříže. Roste zde odrůda Gamay – fialově zbarvené jedinečné víno, které je intenzivní, ovocité, lehké a svůdné a vyrábí se ho zde značné množství. Tato oblast produkuje celkem dvakrát tolik vína než vlastní Burgundsko. Podnebí je zde ovlivňováno Atlantským oceánem a Středozemním mořem, je slunečné, a zároveň kontinentální. Podmínky pro pěstování vinné révy jsou zde výborné, až na občasné bouřky a s nimi spojené typické změny počasí. Víno zde roste v nadmořské výšce 150-550 metrů nad mořem. Krajina je zde kopcovitá. Půdy jsou především žulovité, občas bývají smíchány s pískem, jílem a břidlicí. V jižní oblasti Beaujolais jsou mnohá vápencová podloží, tudíž tam roste réva pro lehčí vína.

Vín v klasifikaci AOC Beaujolais se zde ročně vyrobí průměrně 80 milionů lahví. AOC Beaujolais Villages se vyrábí 45 milionů lahví, je však kvalitnější. Mezi nejlepší výrobce oblasti Beaujolais patří Chateau de Jacques, jež zaobírá 27 hektarů. Poté Domaine Calot, kde je průměrný věk keřů 40 let a dokonce tam jsou i stoleté keře. Domaine de la Madone patří mezi výrobce ve Fleurii, kde jsou vína květinová a okouzlující. Dále pak Duboeuf, Jean-Marc Burgaud, Maison Mommessin a další.

V severní části regionu leží deset „cru“, kde rostou vína pro AOC, mají zde nárok na vlastní apelaci a každá má vlastní charakter. Juliénas poskytuje značně kyselá vína a také pikantní. St-Amour je nejsevernější cru a jedná se o romantické víno. Fleurie je jedním z nejvonnějších a nejelegantnějších vín Beujolais, a proto je také jedním z nejdražších. Dalšími cru jsou například: Chiroubles, Morgon, Moulin-á-Vent a Régnié.

Bordeaux

Bordeaux je největším krajem na světě, kde se pěstuje lahodné víno. Rozkládá se na 120 000 hektarech a ročně vyprodukuje 6,5 milionů hektolitrů vína. Existuje zde 57 apelací, 12 500 pěstitelů, 57 družstev, 400 zprostředkovatelů a 130 překupníků. Panuje zde mírné a stabilní klima. Oblast se nachází blízko moře a ve své struktuře je protkána řekami. Léta a podzimy jsou spolehlivě teplé a slunečné, proměnlivé je počasí obvykle akorát v období června.  Zimy zde bývají mírné. Nadmořská výška je zde 0-100 metrů nad mořem. Půdy jsou tu různorodé, nejlepší z nich je vápencová plošina v St Émilionu a štěrkové půdy v Médoku a Graves.

Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet franc a Petit Verdot jsou hlavními odrůdami pěstovanými v tomto regionu. Na severu řeky Gironde se dosud pěstuje ještě malé množství Malbecu. Zaměřme se na Bordeauxskou klasifikaci. Nejslavnější z nich je z roku 1855. Vztahuje se k červeným vínům z Médocu a ke sladkým bílým vínům ze Sauternes. Tento systém byl sestaven na základě Napoleona III.. Klasifikaci Graves z roku 1959 sestavilo INAO. Je v ní pouze jediná kategorie, a to cru classé Graves. Klasifikace Médoc Crus Bourgeois je poměrně nová. V jejím seznamu je 247 vinařství. V zásadě se týká usedlostí v některé z osmi apelací v Médoku, které nebyly roku 1855 zařazeny do klasifikace.

St-Emilion tvoří centrum bordeauxského regionu. Je to vnitrozemský a kopcovitý region, kde se nachází mnoho vinných sklepů. První zde pěstovali révu Římané. Jde o poměrně malé, ale často navštěvované území. Vína zdejší oblasti jsou lehká, elegantní a mimořádně jemná. Vyrábí se z odrůd Cabernet franc, Merlot a Cabernet Sauvignon. Mezi nejvýznamnější vína patří Chateau L’Angélus, Chateau L’Arrosée, Chateau Ausone a Chateau Cheval Blanc.

Médoc je poloostrov ležící západně od města Bordeaux. Protéká zde řeka Gironde. Vinice se rozkládají na 5000 hektarech. Půdy jsou zde štěrkové, vápencové a jílovité. Vína z této oblasti jsou zemité a drsné. Nedávno došlo ke zvýšení počtu keřů Merlotu a zlepšení vinařských technologií. Pěstují se zde typická vína pro Bordeaux.

Haut-Médoc je situován v jižní polovině Médoku. Patří do klasifikace AOC. Je zde šest apelací – St-Estéphe, St-Julien, Moulis, Pauillac, Margaux a Listrac. Vyrábí se zde suchá červená vína, která se vyznačují hroznovou štědrostí, mají silnou strukturu a jsou středně plná až plná. Sídlí zde pět usedlostí ze klasifikace z roku 1855.

V Margaux se réva pěstuje na 1 400 hektarech. Je zde štěrkovitá půda s nízkým obsahem jílu, která je naprosto vhodná pro růst odrůdy Cabernet Sauvignon. Víno je delikátně hutné a vonné s jemnou strukturou taninů. Z červených vín se tu dále pěstuje Merlot, Cabernet franc a Petit Verdot. Tato vína se často popisují jako „ženská“.

Graves

Pro tento region jsou typické rodinné usedlosti, které nemají takový příliv investic jako mají například severní francouzské oblasti. To však neubírá vínům z Graves na jejich kvalitě. Dokonce je Graves stále na vzestupu. Půdy jsou zde štěrkovité, vápencové, jílovité a písčité. Vyrábějí se tu především klasická červená vína, avšak také různá suchá bílá. Mnohá z nich patří do klasifikace AOC, plocha vinic vynášející révu pro tato vína má rozlohu 2 500 hektarů (z toho modré hrozny zabírají zhruba 1 900 hektarů). Směsi červených vín, které se zde vyrábějí, jsou ovocité a měly by se pít čtyři až pět let po sklizni. Obsahují čím dál větší množství Merlotu.  Dalším z červených vín je Cabernet Sauvignon. Réva, rostoucí na dalších 800 hektarech, je pro suché bílé Graves. Dozrává v sudech. Je řízné, svěží, aromatické, polosuché anebo hutné.  Mezi bílá vína z této oblasti patří také Sauvignon Blanc, Sémillon, Muscadelle a Cabernet franc. Z pozdně sklizených hroznů se vyrábí sladké Graves Supérieur.

Tuto oblast však trápí problémy, a to především s bílým vínem.  Ztrácí svou originalitu, což je mnohým odborníkům záhadou, neboť právě této oblasti mohou leckteré vinařské regiony závidět zemědělské podmínky a používanou vinařskou technologii. Přesto nejsou bílá vína z Graves laciná, jsou jemná a elegantní.

Cotes du Rhone

Region Cotes du Rhone se nachází v oblasti řeky Rhony. Nadmořská výška se tu pohybuje v rozmezí od 0 do 450m. Čím výše víno roste, tím později dozrává. Kromě vinic jsou zde mnohá levandulová pole, olivové ráje a křovinaté porosty uprostřed kamenitých ploch. Klima je zde čistě středomořské, které se vyznačuje horkými a suchými léty a pravidelnými zimními dešti. Vinice jsou zde ohrožovány prudkými změnami počasí. Je zde studený vítr mistral, který může révu zbavit listí, letorostů i plodů. Z tohoto důvodu se kolem vinic vysazují topoly a cypřiše, které víno před větrem chrání. Dalším vinařským rizikem jsou zde plísňová onemocnění a kroupy. Roční průměr dešťových srážek zde činí 600-650mm. Půdy jsou zde především vápencové, jílovité, břidlicovité a žulové.

Cotes du Rhone je ráj směsných vín. Červená vína jsou vynikající. Nadvládu zde má víno Grenache, dále pak Cinsault a Syrah, která patří do klasifikace AOC.  Bílá vína se stále zlepšují, nejlepším z nich je je Viuex Manoir du Frigoulas, dále Grenache blanc a Clairette. Vyjímečně dobrá vína jsou růžová. Jsou to svěží suchá vína hroznové chuti, mezi které patří Grenache, Bourboulenc a Cinsault.

Chablis

Chablis leží na severu Burgundska, 180 km od Paříže. Důležitým vinařským regionem je už 1400 let. Zpočátku se zde pěstovalo hlavně pro zásobení Paříže. Chablis se nachází v departementu Yonne, jehož velká část tvořila kdysi součást území staré provincie. Je zde 40 000 hektarů vinic. Podnebí zde vládne polokontinentální, Atlantský oceán zde má minimální vliv. Každoročně jsou zde horká a slunečná léta, vlhká jara a chladné zimy. Největším vinařským rizikem jsou zde bouřky přinášející krupobití a jarní mrazy. Půdu zde tvoří kimeridžský vápenec.  

Víno Chablis je tvrdé a vyvolává představu minerálů,  kamenů a zeleného sena. Nejvýznamnější víno této oblasti je Chardonnay, které čerpá z vápencové půdy výraznou chuť a vůni. Premier Cru Chablis jsou vína, která vykazují štiplavost, sklovitost a téměř až tvrdost. Grand Cru Chablis má výraznou a silnou chuť. Je o něco lepší než vína Premier Cru Chablis. Tato vína se skladují ideálně až 10 let, mají nejkomplexnější a nejvýraznější chuť z celého regionu.

Mezi nejlepší výrobce této oblasti patří Domaine Billaud-Simon, který zabírá 20 hektarů půdy. Produkuje vína premier a grand cru. Tato vína jsou významná svou čistotou a minerální komplexitou. Dalšími významnými výrobci jsou například Domaine Leroche, Domaine Louis Michel, Domaine Jean-Paul &Benoit Droin a další.

Chateauneuf du Pape

Z tohoto regionu pocházejí nejlepší rhonská vína. Své pojmenování region získal podle místa letního sídla papeže, které bylo vybudováno ve 14. století.  Liší se zde půdy, velikost, typ a hloubka zasazení a výskyt kamení, tím pádem zde vznikají vína rozmanitá. Celkem se tu pěstuje 13 odrůd vína. Vinice zde zabírají 3200 hektarů a ročně se vyrábí 100 000 hektolitrů vína. Jak už jsme dříve zmínili, půdy jsou zde především kamenité. Vyskytují se zde velké hladké oblázky zvané galets roulés, které zadržují teplo a díky nim může réva plně dozrát a nabýt silnou vůni. Můžeme tu najít i půdu písčitou a jílovitou.

Vína z tohoto regionu jsou velmi ohnivá a kořenitá.  Bývají sladká a hladká, plná letního slunce a jemných tříslovin s minerálními podtóny na závěr. Dříve zde dominovalo víno Grenache, teď je spíše na sestupu, a to především díky nástupu vín Syrah a Mourvédre. Dobře hodnocena jsou i vína Cinsault, Counoise a Terret noir. Nyní nastupuje používání dubových sudů pro dozrávání vín a také se zvyšuje poptávka po speciálních cuvée, což jsou vína staré révy a dále pak po méně tradičních směskách, která mají většinou vysoký podíl Syrahu. Po dobu sklizně se odděluje 5 až 20% pro produkty AOC. Bílá vína jsou kvalitní, plná a svěží. Například bílé víno Chateauneuf, což je směs 4 odrůd, je plné a ovocité s jemným květinovým buketem.

Languedoc Roussillon

Region Languedoc-Roussillon se nachází na jihu Francie, je to největší vinařská oblast Francie. Ze severu je ohraničený Alpami a Francouzským středohořím, z jihu Středozemním mořem. Nadmořská výška je 0-500 metrů nad mořem. Vinice zde leží na 26 000 hektarech půdy. Nalezneme tam horské hřebeny i ploché a vyprahlé pobřežní pláně. Vinohrady jsou tvořeny řídce vysázenými nízkými keříky. Klima je zde středomořské, léta jsou tudíž horká a suchá a v zimě naopak hodně prší. Dešťových srážek tu spadne 500-700 mm ročně. Větry sem vanou dvojího druhu – studené z Alp a vlhké a teplé od moře. Mořský vítr občas způsobuje hnilobu, jinak jsou tu však podmínky pro růst révy výborné. Půda je bohatá, většinou kamenitá, břidlicovitá či vápenitá.

Nyní zmíníme významné vinohradnické oblasti nacházející se v tomto regionu. První z nich je Costiéres de Nimes, kde se vyrábí především Grenache, Syrah a Carignan, což jsou červená vína a z bílých vín to je Grenache blanc. Další jedinečnou oblastí je Coteaux du Languedoc, které zaobírá 15 000 hektarů osázených révou. Rysem zdejší krajiny jsou řídké,kamenité, rozmarýnem a tymiánem porostlé garrigue. Pěstují se bílá, červená i růžová vína. Minervois je oblast, ze které pocházejí plná, hutná a dlouholetá vína, z červených to jsou Syrah, Carignan a Cinsaut, z bílých pak Marsanne, Roussanne a Bourbolenc.

Sancerre

Oblast Sancerre je lokalizována v centrální Loiře. Naproti Sancerre nalezneme Pouilly-Fumé. Nachází se navíc v blízkosti Chablis. Nejznámějším městem této oblasti je Orléans, které v roce 1429 osvobodila Jana z Arku a dále pak město Bourges, ležící na jihu této vinařské oblasti. Vládne tu kontinentální počasí, léta jsou zde kratší a teplejší, zimy naopak delší a chladnější. Sklizeň je zde díky tomu nepravidelná. Hrozbou pro zdejší  vinaře jsou jarní mrazy a krupobití. Půda je zde jílovitá, křemenitá, písčitá a vápencová a je na ní vrstva štěrku a pazourkových oblázků. Některá místa zde obsahují kimmeridžský jíl, což vínům dává výraznější chuť a vůni a jsou značně silnější.

Sancerre patří do klasifikace AOC. Je rozděleno do čtrnácti obcí. Vína odtud jsou řízná, suchá a štiplavá s pronikavou chutí i aromatem červeného rybízu, angreštu a někdy i citrusových plodů. Je zde 2600 hektarů vinic. Hlavní odrůdou je zde Sauvignon blanc. Také se zde lisuje malé množství červeného a růžového Pinot noir. Mezi vedlejší odrůdy tohoto regionu můžeme zařadit Chasselas, Pinot blanc, Pinot gris, Gamay, Chenin blanc a Cabernet franc. K vinicím s nejlepší pověstí v tomto regionu patří Clos Beaujeu, Clos du Paradis a Les Monts Damnés.